Hnojení akvarijních rostlin IV. - Hnojení high-tech akvárií

✓

díl: Jaké živiny potřebují akvarijní rostliny
díl: Než začnete hnojit
díl: Hnojení low-tech akvárií
díl: Hnojení high-tech akvárií (právě čtete)
díl: Porovnání akvarijních high-tech hnojiv

High-tech akvárium s dvěma výkonnými LED světly, CO2 dávkováním a osázení náročnými rostlinami z 90%

Co je to high-tech akvárium

Jsou to akvária s výkonným LED světlem a dávkováním CO2 z tlakové láhve. High-tech akvárium ale nedělá jen technika. Dalším předpokladem je, že v tomto typu akvárií máme spoustu převážně rychle rostoucích kytek (pokrytí dna 50-100%). Pokud máte rostlin málo, nevyužíváte technický potenciál akvária. Jinými slovy jste vyhodili spoustu peněz za něco, co nevyužíváte. Nemá cenu hnojit speciálními high-tech hnojivy ani číst tento článek.

Silné světlo dává rostlinám obrovský růstový impuls. Pokud ale rostliny nemají současně dostatek živin, nedokáží světlo využít. Nadbytek světla se potom vždy projeví invazí řas. V těchto podmínkách je proto hnojení nutností.

Na fotce vlevo je akvárium vybaveno po technické stránce, ale je málo osázeno, navíc z velké části pomalu rostoucími rostlinami. Hnojení specializovanými hnojivy není vhodné. Rostliny nevstřebají všechno hnojivo a dochází tak k výskytu řasy. Na fotce vpravo stejné akvárium, které je už osázeno ze 60% převážně rychle rostoucími rostlinami. Hnojení specializovaným hnojivem je vhodné.

High-tech akvárium s dvěma silnými LED světly a CO2 dávkováním trpělo nedostatkem živin, rostliny byly oslabené a vyskytly se řasy (obr. vpravo). Vlevo akvárium po vyladění dávkování živin (Bioflor Master, Makron NPK, Nitrate green).

Které faktory ovlivňují vstřebatelnost hnojiva

Nemá cenu pravidelné hnojení, pokud nemá rostliná vhodné podmínky pro efektivní příjem živin. Faktory, které ovlivňují příjem živin rostlinami si podrobněji představíme v textu níže.

Množství plynného CO2 ve vodě

Pro využití potenciálu intenzivního svícení je nutné zároveň přidávat CO2 z tlakové lahve. To má dvojí efekt:

dodání uhlíku rostlinám - ten je základním stavebním prvkem, ze kterého budují listy, stonky a kořeny - rostlina se skládá z 45 - 50% z uhlíku
snížení pH vody (okyselení) - pH tak udržujeme do hodnoty pH 7,2, kdy jsou živiny dobře přístupné pro rostliny

Filtrace

V těchto typech akvárií s hustými porosty jsou i poněkud jiné požadavky na filtraci. Stále platí, že pokud možno bráníme intenzivnímu víření hladiny a silnému proudění vody. Rostliny jsou evolučně přizpůsobeny tomu, že dokáži chemicky ovlivňovat své okolí. Jednak specifickými výměšky dokáží ovlivňovat mikrobi a příjem látek v kořenové zoně. Podobně rostliny vyvinuly způsob příjmu CO2 i v alkalické vodě, kde je přirozený obsah CO2 velmi malý. Rostliny v těchto podmínkách snižují pH vody v těsném okolí listů tzv. protonovou pumpou a tak si uměle zvyšují koncentraci CO2. Silné proudění vody efekt těchto procesů snižuje. Rostlinám prostě až na vyjímky silné proudění nesvědčí.

Platí: silné proudění kazí vodu, nesvědčí kytkám a podporuje řasy.

Přesto je nutné v hustě zarostlých akváriích filtrovat s větší intenzitou a zajistit optimální proudění vody, které

zajistí distribuci živin v akváriu
brání usazování nečistot v rostlinném porostu (odumřelé části rostlin, kal). Nečistoty vytvářejí podmínky pro bujení řas a nedostupnost kyslíku v kořenové zóně a tím zhoršení růstu.

Proto je nutné tento typ akvárií filtračně spíše předimenzovat tím způsobem, že dbáme na co největší objem filtračních medií a spíše pomalou průtočnou rychlost. Používáme vnější a nikoliv vnitřní filtry.

Pro zajímavost jeden z nejlepších světových aquascaperů, Josh Sim, používá na 600l akvárium tři vnější filtry Eheim Professionel 4.

Přiměřeně výkonná filtrace je samozřejmě možná jen za předpokladu, že používáme CO2 z tlakové lahve. Jinak by nastal silný deficit CO2 a posun pH do alkalické oblasti.

ℹ

Vliv silného proudu na rostliny a čistící bakterie

Mezi rostlinami a mikroby v substrátu existuje úzká vazba. Mikrobi rozkládají odpadní látky a produkují živiny, které rostlina příjma kořenovým systémem. Rostliny si užitečné mikroby hýčkají a produkují řadu látek, kterými optimalizuje těsné okolí kořenů. V prvé řadě se jedná o kyslík, který bakterie potřebují. Kromě kyslíku rostlina produkuje i další látky (cukry, aminokyseliny, enzymy atd.), které pozitivně ovlivňují bakterie.
V případě silného proudu jsou tyto procesy a příjem živin rostlinou ze substrátu narušeny nebo probíhají nedostatečně, rostlina se dostává do stresu a je oslabená. Ideální je tedy mírné proudění vody.

Množství a skladba rostlin

Rostliny se podle svých nároků dělí na náročné, které vyžadují hodně světla, živin a CO2. A nenáročné, které jsou podstatně skromnější. V obou skupinách rostlin se vyskytují druhy pomalu a rychle rostoucí. Rychle rostoucí odebírají z vody logicky podstatně více živin. Současně mají daleko rychlejší metabolizmus a větší produkci algicidních látek, které potlačují řasy. Dostatek zdravých rychle rostoucích rostlin je zakládní prevence proti výskytu řasy. Jsou to např. Egerie, Cabomby, Limnophily, Myriophyllum, Ludwigie, Hygrophily, Rotaly. Řada rychle rostoucích rostlin je nenáročných a dobře a rychle rostou i bez přídavku CO2. Větší množství, rychle rostoucích rostlin efektivně odebírají hnojivo, přebytek dusíkatých látek a potlačují řasy. Udržují stabilní ekosystém.

Výběr hnojiva

Čím se liší hnojiva pro high-tech rostlinná akvária od univerzálních hnojiv určená pro low-tech akvária?

Mají mikroprvky ve vhodném poměru, zatímco univerzální hnojiva staršího typu mají mikroprvky v nevhodném poměru. Je to způsobeno tím, že receptury byly odvozeny od hnojiv používaných v zahradnické hydroponii. Problém je, že chemizmus akvarijní vody se podstatně liší od chemizmu hydroponického roztoku. Akvarijní rostliny současně mají jiné požadavky než zelenina nebo okrasné květiny. Pokud hnojíme jednou za 14 dnů nebo jednou za měsíc, nijak se to neprojeví. Pokud ale hnojíme častěji, začnou se stopové prvky v akváriu hromadit. Nejčastěji je to měď a zinek. Tyto prvky potom blokují využití železa takže rostliny jsou bledé, špatně vybarvené. Nevhodný poměr mikroprvku současně zablokuje zpracování a využití dusíku v rostlině, takže rostliny začnou jevit známky jeho toxicity. Měď ve větší koncentraci je také toxická pro některé ryby a hlavně pro bezobratlé - krevety, raky apod.

Obsahují dusík. Silné světlo a CO2 žene rostliny do intenzivního růstu a mají zvýšenou spotřebu dusíku a fosforu. Dusík je běžnou součástí high-tech hnojiv. Fosfor se sráží s řadou stopových prvků a s vápníkem do nerozpustných sloučenin. Proto existují odděleně hnojiva obsahující stopové mikroprvky a hnojiva obsahující makroprvky včetně fosforu.

Jsou koncentrovanější

V tabulce najdete porovnání obsahu mědi a železa v některých známých hnojivech. Je patrné, že high-tech hnojiva - Master a Seachem Flourish mají obsah mědi Cu více než 1000x menší než"zemědělská hnojiva" Tenso a Plantex. To je důvod, proč Tenso a Plantex jsou pro hnojení akvárií nevhodné. Jak se projevuje vysoká hladina mědi na rostlinách najdete ve fotodokumentaci níže v tomto článku.

Dávkování high-tech hnojiv

CO2 dávkování a intenzivní světlo podněcuje rostliny k intenzivnímu růstu a je důležitý stálý přísun živin, proto je optimální high-tech hnojiva dávkovat v malých dávkách denně. Dobré hnojivo by tak mělo rostlinám poskytnout přesně to, co potřebují. A současně by nemělo docházet ke skokovému navýšení dusíku nebo fosforu, což by vedlo k výskytu řas. Zatímco u low-tech akvárií vystačíme zpravidla s jedním typem hnojiva, u high-tech je to složitější. Podle hustoty osázení a typu rostlin (pomalu nebo rychle rostoucí) volíme následující dávkování:

a) Silně nasvětlená akvária s výkonným LED osvětlením, přídavek CO2 z tlakové láhve, pokryv dna rostlinami 50-100%, převaha pomalu rostoucích rostlin

Aplikujeme Bioflor Master na spodní hranici doporučené dávky, tedy asi 2,5ml/100l každý den.

b) Silně nasvětlená akvária s výkonným LED osvětlením, přídavek plynného CO2 z tlakové lahve, pokryv dna rostlinami 50-80%, převaha rychle rostoucích rostlin

Aplikujeme Bioflor Master v rozmezí 2,5-5ml/100l každý den. Kombinujeme s přípravkem Makron NPK.

c) Silně nasvětlená akvária s výkonným LED osvětlením, přídavek plynného CO2 z tlakové lahve, pokryv dna rostlinami 80-100%, převaha rychle rostoucích rostlin

Aplikujeme Bioflor Master v rozmezí 2,5-5ml/100l každý den. Kombinujeme s přípravkem Makron NPK. Můžeme použít i doplňující hnojiva dle aktuálních nároků rostlin (Fosfor+, Nitrate green).

ℹMnožství hnojiva se odvíjí od množství rostlin, druhu pěstovaných rostlin, světla. Zde nastává poměrně důležitý moment ve schopnosti najít dávku, která je pro naše akvárium opravdu optimální.
Doporučujeme začít dávkovat hnojivo na spodní hranici a podle reakce rostlin postupně přidáváme.

ℹ

Dávky doplňkových hnojiv (Fosfor+, Makron NPK, Nitrate green) ladíme jednou týdně testy a pozorováním rostlin. Jaké hodnoty sledujeme? Železo, fosfor a dusík. Hodnoty můžete změřit pomocí testů Ferrin, Foskol a Azotan.

Jaké jsou optimální hodnoty živin:

NO₃	10-12mg/l
K	6-8mg/l
P	1,2 - 1,5mg/l
Ca	15-20mg/l
Mg	5-7mg/l
Fe	0,3-0,4mg/l

✓

Výměna vody

Aby v akváriu nedocházelo k hromadění živin a přebytku odpadních látek, odkalujeme dno a 1x týdně měníme 1/3-1/2 vody.

Metody hnojení high-tech akvárií

Lean water - "chudá" voda spočivá v dávkování hnojiv v malém množství tak, aby rostliny dávku ještě ten samý den spotřebovaly. Jednotlivé makro i mikro prvky jsou potom ve vodě téměř neměřitelné a rostliny přesto nestrádají. Výhodou metody je, že ve vodě je obsaženo nízké množství živin. Vzájemně si mezi sebou nekonkurují a omezuje se riziko vzniku řas v důsledku přehnojení. Rostliny při této metodě rostou pomaleji, nedá takovou práci je formovat a zastřihovat. Při nízkých hladinách dusíku se omezuje tvorba chlorophylu, takže začnou převládat červené pigmenty typu karotenoidů - rostlina je více zbarvena do červena. Nevýhoda této metody je, že někdy dobře neodhadneme dávku hnojiva a hrozí riziko, že rostliny nebudou mít dost živin, zpomalí se metabolizmus a objeví se řasy. Lean water je tedy způsob hnojení vhodný spíše pro středně osvětlená akvária, s převážně nenáročnými rostlinami.

Estimate Index - spočívá v udržení optimální koncentrace mikro i makroprvků ve vodě, takže je lze bez problémů stanovit chemickými testy. Výhodou je, že při velké hustotě osázení a silném světle rostliny nehladoví a nejsou tak limitovány v růstu. Na druhou stranu vyšší hladiny prvků si mohou mezi sebou konkurovat, vzniká tzv. antagonizmus prvků. Rostliny se také musí častěji zastřihovat.

Stanovení výše dávky je tady zásadní a bez dostatku zkušeností poměrně složitá věc.

Je nutné se na rostliny naučit dívat, soustředěně je pozorovat, udělat si na ně tzv.oko. Pozorování je dobré doplnit testováním vody.

Časem zjistíte, že to není až tak těžké. První známka, že jsme na dobré cestě je to, že rostliny intenzivně bublají. Znamená to, že probíhá fotosyntéza - asimilace uhlíku. Rostliny produkuji kyslík a přeměňují energii světla na chemickou energii fixovanou v cukrech. Většinou to znamená, že rostliny mají dostatek CO2 a světla.

Diagnostika rostlin

Naučte se dávat stav rostlin do souvislosti se zásahy v akváriu. K tomu je nutné postupovat s rozvahou a po malých krocích, nedělat rychlé a skokové změny. Jedině tak si dáte do souvislosti změny v hnojení s reakcí rostlin. Pokud se na akvárium díváte denně a ještě nemáte cvik, může se stát, že pozvolné změny nezaznamenáte. Je proto dobré si každý týden pořídit sadu fotek – celkový pohled, detaily rostlin. Pokud tyto fotky porovnáte s týdenním odstupem, lépe si všimnete změn. Časem také zjistíte, že rostliny jsou na výživu různě citlivé. Jinak reagují mechy, jinak červené rostliny atd.

V praxi se často stává, že pokud jsou rostliny limitovány v růstu nedostatkem nějaké živiny, přesouvá si ji ze starších listů do nových. Rostlina tráví sama sebe. Potom jsou pěkné a sytě vybarvené pouze nejmladší části. Starší část rostlin stagnují, ztrácejí zeleń, a jak se snižuje jejich fyziologická aktivita, pozbývají schopnost produkovat algicidní látky a porůstají řasou.

Limnophila reaguje na dobrou zásobu železa tím, že ji zčervenají vršky. Podle reakcí citlivých rostlin, můžete odhalit chyby ve výživě daleko dříve než se projeví stagnací rostlin v celém akváriu.

Antagonismus mezi jednotlivými prvky

Přesto se stane, že i při nejlepší snaze se nám nedaří najít ten správný postup. Proto uvádíme nejčastější úskalí, ke kterým při hnojení dochází. Větší množství živin má tendenci si mezi sebou konkurovat a tak nadbytek jedné živiny bude blokovat příjem jiné, tento jev se nazývá antagonismus prvků. V tabulce níže je vidět antagonismus mezi jednotlivými prvky.
Z mikroprvků se většina akvaristů soustředí na železo, kterého rostliny opravdu potřebují ze všech mikroprvků nejvíce. Železo je vnímáno jako cesta ke krásně sytě vybarveným a bujně rostoucím kytkám. I zde ale všeho moc škodí a rostliny se tak dají nadbytkem železa také velmi lehce poškodit. Pro rostlinu jsou klíčové dva pochody. Kromě fotosyntézy to je příjem a zpracování dusíku.

Přebytek železa (vyvolává nedostatek manganu)

Ideální koncentrace železa v akváriu je asi 0,5 mg/l a manganu 0,05 - 0,06 mg/l. Manganu tedy rostliny potřebují 8 - 10x méně než železa. Problém je, že železo ve formě syntetických chelátů, hlavně DTPA, má ve vodě poměrně dobrou stabilitu a může se v akváriu hromadit. Stabilita komplexu bude tím větší, čím je v akváriu menší pH a méně kyslíku. Mangan má naopak stabilitu velmi malou, udrží se ve vodě maximálně několik hodin po hnojení, a pak je většinou oxidován do nerozpustných forem.

Projevy přebytku železa = nedostatek manganu

Rozpad chlorofylu - zůstávají zelené hlavní žilky listů a pletiva mezi nimi žloutnou nebo nekrotizují.

Zhoršený metabolismus dusíku - mangan je součástí enzymu hydroxylamin reduktázy, který rostlině zajišťuje zpracování dusíku. V případě jeho nedostatku se pak rostlina "tváří" jakoby neměla dusík, i když ve vodě ho může být dost. Rostlině žloutnou a opadávají spodní listy nebo stagnují a pokrývají se řasou. To je typický příznak přebytku železa a nedostatku manganu.

Fotografie

Jak nedostatku manganu předcházet

Hnojit mikroprvky každý den. Rostliny tak mají možnost každý získat svou potřebu manganu. Pokud hnojíme jednou za týden, nastane situace, kdy nám mangan po několika hodinách zmizí a rostliny začnou trpět jeho nedostatkem.
Hlídat koncentraci železa, aby nepřesáhla 0,5 mg/l, kdy začíná blokovat mangan
Pamatovat na to, že vyšší dávky železa je nutné doplňovat fosforem, který nadbytečné železo váže
Používání přístrojů typu Twinstar, Chihiros Doctor. Tyto přístroje elektrolyticky rozkládají vodu na vodík a kyslík. Vodík jako silné redukční činidlo má schopnost aktivovat mangan a tím se výrazně zvyšuje jeho přístupnost pro rostliny. Málo se o tomto mechanismu ví, ale je to důvod, proč při používání těchto přístrojů získají rostliny sytě svěží zeleň.

ℹ

Metabolismus dusíku

Aby mohl být přijatý dusík využit, musí si ho rostlina poměrně složitou cestou upravit. K tomuto pochodu využívá několik enzymů, jejichž součástí jsou mikroprvky železo, měď, mangan a molybden. Nadbytek nebo nedostatek kteréhokoliv z výše zmiňovaných prvků se projeví zpomalením nebo zastavením zpracování dusíku. Zrádné je na tom to, že rostlina bude jevit známky nedostatku dusíku, i když ho ve vodě bude dostatečné množství.

Přebytek mědi (vyvolává nedostatek molybdenu)

Pokud se k vyšší hladině železa přidá současně přebytek mědi , projeví se nedostatek molybdenu. Molybden má velký význam při zpracování dusíku, při jeho nedostatku se hromadí některé metabolické meziprodukty, které mají na rostlinu toxický vliv. Tyto projevy se zvyšují s množstvím dusíku v amonné formě NH4+.

Obzvláště náchylné na nedostatek molybdenu jsou některé druhy rostlin rodu Vallisneria a Echinodorus.

Projevy přebytku mědi = nedostatkek molybdenu

Sklovatění listů - rozpad buněčných stěn což je patrné jako sklovité fleky na listech.

Deformace listů - listy jsou zkroucené, zdeformované.

Fotografie

Jak přebytku mědi předcházet

Vybíráme hnojiva, která obsahují alespoň 1000x méně mědi než železa. To znamená vyhýbáme se zahradnickým hnojivům typu PMDD.

Nedostatek vápníku

Velmi často se projeví při nadbytku draslíku nebo při přehnojení rostlin dusíkem v amonné formě. Tyto dva kationty zablokují příjem vápníku. S tímto jevem se setkáme často hlavně u vody s nízkou celkovou tvrdostí (°dH < 5), které mají malý obsah vápníku.

Projevy nedostatku vápníku

Rozpad listů - vápník stabilizuje buněčné membrány takže při jeho nedostatku dochází k popraskání buněk a rozpadu listového pletiva. Obzvláště citlivé jsou na to rostliny rodu Cryptocoryne.

Fotografie

Jak nedostatku vápníku předcházet

Umírněné používáním draselných a amonných hnojiv v měkké vodě a používání hnojiv s obsahem vápníku.

Závěr

High-tech rostlinná akvária můžou být krasným přírodním prvkem v interiéru a dělat vám každý den radost. Vyžadují ale také více péče a času. Rostliny mají díky LED svícení a CO2 velký růstový potenciál a bez živin budou strádat. U high-tech akvárií se také častěji mohou vyskytnout řasy.
Základ je hnojit specializovaným hnojivem případně doplňujícími hnojivy podle doporučeného dávkování a pozorovat rostliny. Pravidelně také testujeme vodu. Aby rostliny dokázaly dobře přijímat živiny, pH vody udržujeme do hodnoty 7,2, důležitá je výkonná filtrace a mírně proudění vody. Nepodceňujeme péči o akvárium a týdně odkalujeme dno a měníme 1/3 a více vody.