Chov terčovců

Terčovci jsou považování za jedny z nejkrásnějších akvarijních ryb a nejeden akvarista po nich zatouží. Řada z nich se ale na terčovcích spálí a nemá s terčovci dobrou zkušenost zejména skrz onemocnění a následné úmrtí ryb.

Základní kámen úrazu tkví v tom, že terčovci jsou citlivky a mají spefické nároky na kvalitu vody i zacházení. Pokud jejich nároky nejsou dodrženy, tak s největší pravděpodobností onemocní a postupně chřadnou.

Pojďme se podívat na základy chovu terčovců.

Terčovec v přírodě

Terčovci se vyskytují v Jižní Americe v přítocích, jezerech a hlubokých tůních kolem řeky Amazonky. Ve volné přírodě se pH vody pohybuje kolem 4-6,5. Tvrdost vody je nízká, jelikož voda z hor protéká různým materiálem, který zachytává látky z vody. Voda je navíc v období dešťů často obohacována čerstvou vodou.

Terčovci žijí v malých skupinách mezi ponořenými kořeny stromů, rozpadlým dřevem, vegetací a vodními trávami, za kterými se často schovávají. Pruhy na těle divokých disků je pomáhají maskovat a chránit je před predátory. Přírodní substrát obvykle zahrnuje pískový štěrk a rozložené listí stromů. Rostliny, poskytují nejen ochranný úkryt, ale také slouží jako přirozená hnízdiště.

Voda je v jejich domovině zbarvena díky dřevu a vegetaci do hnědé barvy a i během dne se více zdržují ve stínu. Jsou tak chráněni před predátory.

Nízké světelné podmínky je dobré udržet i v akváriu. Terčovec se tak bude cítit bezpečně a jeho imunita bude odolnější.

Základní předpoklady akvária pro terčovce

1) Objem akvária

Jako první je dobré vědět, že jsou to cichlidy, které dorůstají 15-18 cm, někdy výjimečně se najde jedinec až 20 cm. Tedy znamená, že minimální velikost nádrže by měla být min. 300l. Ideální je nádrž o objemu 500l a více.

2) Teplota

Samozřejmě při větší nádrži se podmínky udržují lépe a lze chovat více jedinců. Jsou to ryby, které dost propadnou stresu, proto minimální počet jedinců by měl být 5-6 ks. Při větším hejnu se ryby tolik nestresují a lépe se jim daří. Právě onen stres je častý spouštěč různých nemocí-např. vnitřní trávicí problémy, žábrohlísty apod. Jsou to teplomilné ryby, proto minimální teplota by měla být 28°C, ideál 29-30°C. Vyšší teplota se používá při léčbě ryb.

3) Nitrifikační bakterie = biologická rovnováha v akváriu

Terčovci jsou ryby citlivé na vyšší obsah dusíkatých látek - dusitany, dusičnany, čpavek. Proto je nutné mít dostatečně dobrou nitrifikační filtraci - bakterie dostatečně namnožené dokáží čpavek rychle přeměnit na NO2 a posléze další druh bakterie přemění rychle NO2 dusitany na dusičnany NO3. NO3 posléze spotřebovávají rostliny jako zdroj výživy pro růst a fotosyntézu.

Nitrifikační bakterie je v případě terčovců lepší nechat vytvořit přirozeně. V případě, že se do akvária přidávají bakteriální přípravky mohou spíše terčovcům uškodit. Terčovci jsou velice citliví na větší množství bakterií, i když prospěšných, a může dojít k bakteriální nákaze ploutví.

Nezapomeňme, že i nitrifikační bakterie spotřebovávají kyslík, proto při vyšší teplotě je spotřeba kyslíku větší a méně se ho ve vodě udrží. Je proto dobré i provzdušnění např. vzduchovacím kamenem či výtokem z čerpadla. Je dobré ryby vypouštět do nádrže, kde už je nastolená rovnováha. Ideální zaběhnutí trvá šest měsíců i déle. Ale chápu že dost lidí takto dlouho čekat nechce, proto bych já doporučil aspoň 3 měsíce než se stabilizuje prostředí a filtrace.

4) Filtrace

Filtrace by měla být vnější, výkonná a opatřena kvalitními filtračními médii. Výtok filtru by měl mírně čeřit hladinu, aby byla voda dostatečně provzdušněna. V případě uzavřené nádrže je vzduchování na místě. Filtr opatrně zbavíme usazených nečistot 1x za 2 měsíce.

5) Dno akvária

Dno by mělo mít frakci 1,5-4 mm - při větší frakci zapadá krmivo a zbytky detritu do dna, kde se vyvíjí tzv. časovaná bomba. V nádrži, kde máme dno, by se mělo častěji odkalovat (2-3x týdně), aby nedocházelo k nadměrné hnilobě organického materiálu. Samozřejmě nádrž bychom neměli často předělávat, jelikož terčovci časté změny velice špatně snášejí. Často se lze v chovnách setkat s holými nadržemi či kytkami v květináči. Je to z důvodu, že ryby jsou často krmeny a snáze se udržují hygienické podmínky pro zdárný růst a zdraví ryb.

6) Akvarijní rostliny k terčovcům

Akvárium lze osázet různými druhy rostlin, ideálně které jsou původem z jižní Ameriky a snesou vyšší teploty vody. Jsou to Echinodory, Alternanthery, Hydrocotyle, Cabomby, Vallisnerie, Lilaeopsis...Vhodné rostliny najdete tady.

7) Osvětlení

Osvětlení je na vás jaké využijete. V dnešní době jsou na trhu různé zářivky, úsporné led osvětlení s možností nastavení intenzity, rozednívání apod. Akorát není dobré nádrž přesvětlovat - rostou pak řasy a ryby jsou sice pěkně nasvícené, ale zas se vám budou dost schovávat - proto je lepší osvětlení ztlumit. Druhá možnost je využití i plovoucích rostlin, které nádrž nejen přistíní ale dokonce mohou pomoci rychleji z vody odčerpávat dusíkaté látky. Možnost je na každém z vás.

8) Parametry vody

pH vody by se mělo pohybovat v rozmezí 5,5-6,8 ale parametry vody na běžný chov můžou být odlišné než jak se uvádí v atlasech. Ryby budou prosperovat i v tvrdší vodě a vyšším pH, takže pokud vám např. teče z vodovodu pH 7 a cca 10N° tak pro běžný chov dostatečný. Při odchovu mladých či pokus o odchov tak tam už je to jinak (voda se upravuje dle potřeb přes reverzní osmózu apod.).

Terčovci potřebují čistou a měkkou vodu. Ideální je výměna vody 2-3 týdně (chovatelé mění vodu i denně). Voda by měla být chudá, to znamená, že terčovcům nesvědčí hnojiva, přidávání CO2 do vody ani jiné chemické látky. V opačném případě dojde k oslabení imunity terčovce.

ℹ

Ve volné přírodě se terčovci zdržují v nánosech dřeva či kořenů různých stromů. Lze tedy využít defakto různých biotopů pouze s kořeny, rostlinami apod. Nezapomeňme, že prostředí by mělo být pro údržbu lehce přístupné, aby nedocházelo mezi kameny či někde za kořeny k hnilobě organického materiálu. Lze ještě vodu zbarvit výluhem z mandlovníkového listí případně rašelinovým výluhem. Působí antibakteriálně a snižují částečně i pH. Rašelinu lze vložit i do filtrace.

Voda bude mít díky rašelině a mandlovníkovému listí vlastnosti jako v přírodě. Terčovci pak lépe vyniknou barvami a mají lepší chuť do tření.

Krmení terčovců

Ve volné přírodě se v období sucha živí rostlinnou složkou či detritem, je to pro ně omezený příjem potravy. Naopak v období dešťů je potrava hojnější - larvy různých pakomárů, bezobratlé, korýše, různý hmyz, plody apod. Jsou to dosti vybíravé cihlidy, nejspíš vám nebudou žrát vše - hlavně u granulí.

Za mě nejlepší tetra Discus či tropical Pro deffence s probiotiky a Hikari. Na trhu je toho spousty - v granulích a jiných produktech je obsažen základ pro výživu ryb. Z mraženého lze artemie, krill, koretra, černý pakomár, mysis, hovězí směs (pozor vůči krátkému trávicímu traktu je potřeba teplota 30 stupňů) - ryby po něm rychleji rostou. Při nižší teplotě se ucpávají střeva a ryba má posléze problém tuky trávit přičemž dochází k přemnožení bičíkovců v traktu.

Nevhodné jsou patentky vůči tvrdému obalu larvy a nitěnky - hrozí nákaza různými hlísticemi apod. Když už nitěnky, tak lyofilizované - sušené dusíkem na -200°C včetně lyofilizované artemie. Jsou to kostky, které lze přitisknout na sklo a ryby si uzobávájí po kouskách či volně hodit na hladinu a ryby se po ní vrhnou. Tím jak jsou zmražené dusíkem, nedochází již v těle k množení různých patogenů.

Lze i krmit vločkovým krmivem - vše záleží na chovateli, který si je pořídí. Do krmiva lze nakapat i multivitamínový preparát - např. Sera fishtamin. Obsahuje vitamíny, které je nezbytné přidávat jednou týdně. Lze i do vody přidávat i např. Esha optima či Vitamíny od značky JBL. Je nutno přidávat do vody až po zhasnutí jelikož tyto látky jsou citlivé na světlo (viz. Návod u výrobku).

Pořízení terčovců

Jestliže si pořídíte terčovce, je dobré si koupit velikostně 5-8 cm. Tyto mladé ryby se snáze aklimatizují na nové prostředí než dospělé kusy, kterým to může trvat i několik týdnů. Lepší je pořizovat si ryby od chovatele, který nám poskytne cenné rady do začátku. Samozřejmě pokud lze, tak i poprosit čím krmil. Nejspíš vám určitě dá i trochu krmiva do začátku.

Ryby vybírejte spíše do výšky než tzv. do délky. Vybírejte ryby i bez tzv. deformací (propadlé žábry, deformované ploutve apod.). Z mé zkušenosti jsem se již v hejnu u pár lidí v chovně s tímto setkal.

Ryby s větším okem bývají starší. Oko musí být rovnoměrně velké vůči tělu, ryba s větším okem a
menším tělem bude již starší a do chovu se moc nehodí. Varieta je na vás, každému se líbí něco.

ℹ

Pokud si pořídíte terčovce z jiného zdroje, nevpoušťejte je hned po převozu k vaší staré osádce, ale do karanténní nádrže. Důvodem je, že vám v nádrži může vypuknout tzv. bakteriální nesnášenlivost. Je to situace, kdy vypuštěné nové ryby pochází z jiného zdroje s jinými bakteriemi, které napadnou ty vaše ve vašem akváriu. Lze to poznat tak, že ryby začnou produkovat nadměrné množství ochranného slizu na těle (slouží jako ochrana před vnějšími patogeny) a budou mít k tělu stažené ploutve. Pokud léčbu na bakteriální onemocnění podchytíte zavčasu, je větší šance, že ryby vám přežijí bez větší úhony.

Při pozdějším zahájení léčby už nemusí být šance vysoká. Při této léčbě počítejte i se zničením užitečných nitrifikačních bakterií!! Proto je dobré karanténu u nových ryb opravdu nezanedbávat, jelikož terčovci sami o sobě nejsou žádná levná záležitost. Sám jsem již jednou tuto zákeřnou nemoc zažil, takže opravdu píši vlastní zkušenost.

Aklimatizace terčovců

Ryby po přivezení domu dáme s pytlíkem do akvária, aby se vyrovnala teplota. Posléze přilejeme pomalu vodu z akvária do pytlíku, aby se vyrovnalo pH a tvrdost vaší vody s vodou s pytlíku jako u každého jiného nového tvora. Může to trvat i déle než se vše vyrovná, proto s vypouštěním nespěchejte. Pokud je vezete v kýblu, tak postup je skoro stejný - vzduchovací hadičkou z akvária pomalu přilévame vodu z nádrže, vyčkáme dle rozdílu teploty a parametrů na vyrovnání a posléze vypustíme po jednom do akvária. Často sleduji, jak někteří lidé berou ryby z kýble do akva síťkou (často hrozí poranění ploutví a šupin, proto bych jednorázovými rukavicemi ryby vypouštěl po jedné bez síťky).

Pozor na pH šok-pro ryby při větší odchylce je smrtelný!!

např. když přesuneme rybu z nádrže kde bylo pH 5 do nádrže, kde máme pH 7,3-mluvíme již o
zmíněném pH šoku. Po vypuštění se často stává že, ryby zdrhnou někam do kouta či za rostliny, kořeny. Je to z důvodu, že byli vypuštěny do nové nádrže a musí si zvyknout na nové prostředí.

Může trvat pár dní než ryby začnou přijímat potravu ale jsou třeba i jedinci, kteří už po cca 2 hodinách hledají něco k snědku - vše záleží na podmínkách. Postupem času se v nádrži začnou vytvářet první páry. Pozná se to tak že vybraný pár si začne hlídat a střežit svoje území. Začne odhánět ostatní ryby a začnou probíhat námluvy. Pokud se pár vytře, tak by se měli oba rodiče starat i snůšku (Harmonické páry to tak dělají). Pokud by si pár nesedl, často by to skončilo pozřením jiker a docházelo by roztržkám. Pohlaví se pozná dle papily (kladélka). Samci ho mají na konci do špičky a samice na konci oválné (válec). U samic se stává že po prvním vytření už skoro nerostou, kdežto samci rostou celý život. V pozdějším věku se růst zpomaluje.

Nemoci terčovců a léčba

Zdravý terčovec je velmi zvědavá a žravá ryba. Jinak jsou dost náchylné na nemoci. Jakožto u každého živého tvora jsou patogeny v určité míře přirozeně obsaženy v těle, tak stejně to je i u terčovce. Pokud dojde k jeho oslabení vlivem teploty, pH, nečisté vody a špatné stravy, rychle u nich propukne onemocnění, které se poměrně obtížně léčí. Obnáší to přeléčení celé nádrže, vyjmutí filtračních náplní, obnovení nitrifikačních bakterií atd. Tady se více než jinde v akvaristice vyplácí špičková prevence.

Pokud terčovec dýchá na jednu žábru a lape po dechu, tak je napaden žábrohlísty. Jsou to červi, kteří se usadí uvnitř žábry ryby kde sají krev z ryby a svým výměškem dusí rybu. Zdravá ryba si s žábrohlísty umí poradit sama (tehdy pokud jsou podmínky dobré).

Další časté onemocnění bývá vnitřní - přemnožení bičíkovců v těle, různé hlístice apod. Ryba se oddělí od hejna, zaleze do kouta, ztmavne. Později přestane přijímat potravu. U řitního otvoru lze vidět bílý až hlenovitý výkal, což je varování na vnitřní problémy s trávicím traktem.

Bez včasné diagnózy (pro lepší určení mikroskopicky) a následné léčby ryba postupem času hyne, což je velmi smutné pozorovat. Zdravá ryba v určité míře bičíkovce potřebuje, ale problém s nimi nastává pouze u oslabení imunitního systému včetně trávicího. Ale terčovec je ryba, která dává svým chováním najevo, že je něco v nepořádku.

Hlavní náznaky bývají oddělení od hejna, tmavší zbarvení, apatické chování apod. Za následek nemoci je často viníkem zanedbaná či nedostatečná údržba, nadbytek dusíkátých látek, nové ryby v nádrži, chyba v krmení či stresovaní jedinců v nádrži.

Léčba

Nemocnou rybu umístíme do karantény. Pokud nemáte vhodné akvárium pro účel karantény, je nutné přeléčit celou nádrž. Což není někdy na škodu. Nasadíme léčivo podle typu onemocnění. v průběhu léčby akvárium vzduchujeme. Po ukončení léčby vyměníme větší část vody a aplikujeme do akvária bakterie. Bakterie znovu nastolí bakteriální rovnováhu v akváriu.

V případě krupičky pomáhá i zvýšení teploty vody až na 30 ºC. Teplotu hlídáme, aby nedošlo k uvaření ryb!

ℹ

Někteří chovatelé terčovců ryby léči preventivně bez ohledu na příznaky. Nasazují i preventivní léčbu při vysazování nových ryb.

Společníci v nádrži

Lze i pozorovat že často v hejnu se najde jedinec, který prudí ostatní ryby. Je to u terčovců vcelku běžné. Pokud uvažujete o zpestření jinými rybami, tak bych doporučil různé druhy hejnových ryb jižní Ameriky- neonky červené, různé tetry. U dospělých terčovců se může stát, že budou menší hejnovou rybku považovat za kořist a je možné, že hejno prořídne. Nemusí tomu ale být doslova.

Na dno lze pořídit různé druhy krunýřovců (ancistrus SP.,L-sumce), kteří pomohou vyčistit dno od zbytků potravy. Taková lorikárie červená dokáže vyčistit dno i od detritu či výkalů, ale jediná nevýhoda je, že se nedá krmit cíleně-tzv. žere když se jí zrovna chce. Dále je možnost různých druhů pancéřníčků, kteří často šmejdí po nádrži a hledají něco k snědku.

Nevhodné jsou skaláry. Jsou více draví a může se stát že mohou přenášet nemoci (hlavně trávicího původu např. hlístice). Kdežto pravá skalára vysoká (pterophylum Altum) má skoro stejné nároky jako terčovci takže ty lze spolu chovat. Tyto ryby ale potřebuji vyšší nádrž víc jak 60cm kvůli velkým ploutvím. Další nevhodné ryby jsou jiné cihlidy např. takoví kančíci, kteří neustále dělají bordel v akváriu a často ho předělávají. O agresivitě nemluvě.

ℹ

Prevence je nejlepší lék. Proto udržujeme akvárium čisté, pravidelně měníme vodu, odkalujeme dno a nepřekrmujeme ryby.

Závěr

Terčovec je majestátní ryba, která zaujme velikostí, tvarem a chováním. Pro úplné začátečníky s akvaristikou to není vhodná ryba! Při dobré péči a dobré kvalitě vody vám terčovci porostou, krásně se vybarví - jednoduše budou prosperovat a dělat vám radost.

Autor článku: Halaška Petr

Jak chovat terčovce